beta
Jičín - bojiště války 1866
Pokud bychom měli nastínit stručné příčiny válečné vřavy druhé poloviny 19.století, museli bychom se vrátit do roku 1815. Tehdy byl na Vídeňském kongresu ustaven tzv. Německý spolek, který byl vlastně volným sdružením 35 německých států a 4 svobodných měst. Spolek byl nástupcem zaniklé Svaté říše římské národa německého. Přestože mělo Rakousko v rukou předsednictví, začaly se objevovat v polovině 19.století první snahy Pruska o sjednocení Německa bez Rakouska. Po nástupu nového ministerského předsedy Otto von Bismarcka v roce 1862 začalo Prusko své požadavky směrem k Rakousku stále více deklarovat. Po krátké válce Německého spolku s Dánskem v roce 1864, kdy byl vyřešen na chvíli spor o území Šlesvicka a Holštýnska, byl následný spor o tato území mezi Pruskem a Rakouskem poslední kapkou k zahájení války. Když 7.6. 1866 vstoupila pruská armáda na území Holštýnska, Rakousko svolalo spolkový sněm a vyhlásilo mobilizaci proti Prusku, které nato vystoupilo z Německého spolku. 16.6. pruská vojska vstoupila do Hannoverska, Saska a Hesenska a o den později Rakousko reagovalo vyhlášením války Prusku.
V plánech Pruska měl Jičín sehrát významnou roli. Pruské armády, které měly do Čech vstoupit hned ve třech směrech, se právě u Jičína měly spojit proti rakouské Severní armádě. Ta k Jičínu postupovala od Olomouce, ale mnohdy osamocené sbory rakouské armády tlaku Prusů postupně podléhaly a ustupovaly k Hradci Králové. 29.června 1899 se na sever od Jičína, v prostoru mezi obcí Železnice, Kněžnice a přes Prachovské skály až k Ostružnu střetly divize Pruské armády s I.Rakouským armádním sborem a Saským armádním sborem. Bitva u Jičíná byla jednou nejkrvavějších během války 1866. Na straně Rakouska padlo necelých 5000 mužů na straně Pruska břibližně 1500. Rakušané a Sasové se po porážce u Jičína ustoupili k Hradci Králové, kde 3.července pruská armáda opět zvítězila.
Válka byla ukončena podepsáním mírové smlouvy dne 23.srpna 1866 v Praze.
Načná stezka - Bitva u Jičína 29.června 1866