beta
 

Valdštejnova zahrada - důležité stavby a místa barokní krajinné kompozice

     Zde uvedené stavby a místa měla představovat základ velkolepého konceptu, který   v sobě zahrnoval mimo jiné například přesměrování toku Jizery a její propojení   s Cidlinou. Promyšlené geometrické zaměření, vazby staveb s krajinou, jejich polohy   a velikost představovaly nejen ojedinělý mocenský, ale určitě také duchovní rozměr celého plánu.

     První písemná zmínka o hradu, který byl neúspěšné obléhán Švédy za třicetileté války, se datuje do roku 1316. V roce 1658 byo rozhodnuto o jeho zboření. Albrecht z Valdštejna zde v roce 1628 plánoval vybudovat klášter minoritů. Dnes zde najdete například torzo vnějšího dělotřeleckého opevnění a nádherný výhled nejen na samotnou krajinnou kompozici (linie Valdická brána - lipová alej - kartuziánský klášter ve Valdicích - Kumburk), ale i do širokého okolí.

     Kostel byl založen Albrechtem z Valdštejna v roce 1629 jako nejen hřbitovní svatyně pro celé sídelní město, ale také jako kostel špitální. Přilehlý kostel byl založen již v roce 1622.   V letech 1662-63 byla stavba dokončena v barokním stylu a rozšířena o půlkruhovou kapli.

     Jde o původně městský farní kostel, který byl založen v první polovině 14.století. Po různých stavebních úpravách (např.vybudování širokého síňového trojlodí nebo krátkého presbytáře) a po požárech v letech 1572 a 1589 byl renesančně přestavěn. Ještě na počátku 17.století byl kolem kostela hřbitov. V roce 1622 byla stavba odevzdána Jezuitům a do té doby evangelický kostel byl přesvěcen sv.Ignáci a stal se součástí pozdější Jezuitské koleje se seminářem a gymnáziem.

     Na místě několika měšťanských domů byla v roce 1628 založena kolej, jejíž nadační listinu podepsal Albrecht z Valdštejna již v roce 1624. Čtvrté křídlo bylo dokončeno v roce 1632,   v letech 1658-62 proběhlo rozšíření stavby včetně vybudování nové kaple sv.Michala v jižním křídle. Po zrušení koleje v roce 1773 zde vznikla v roce 1789 kasárna.
     Jezuitské gymnázium bylo vybudováno na místě staré městské školy v letech 1627-28. V roce 1777 bylo v souvislosti se zrušení jezuitského řádu zrušeno i gymnázium. Městská   a následně hlavní německá škola zde působila do roku 1890. Seminář pro 100 studentů svého vévodství založil Valdštejn v roce 1627. Po požáru v roce 1717 byl přestavěn a rozšířen   o budovu lékárny a nemocnice.
     Bývalý jezuitský komplex se ve své výsledné podobě skládal z kostela sv.Ignáce, koleje, gymnázie, semináře a špitálu.
     Základem dnes známého dispozice zámku byl renesanční městský zámek, vybudovaný Mikulášem Trčkem z Lípy, který byl v letech 1609-16 přestavěn Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic. Známý výbuch střelného prachu v roce 1620 zámek výrazně poškodil a Albrecht z Valdštejna ho v duchu budování Jičína, jako centra svého frýdlantského panství, začal opravovat a rozšířovat do nynější velikosti. K dokončení prací však došlo až po smrti Valdštejna okolo roku 1638. Dnešní pozdně barokní podoba průčelí zámku směrem do náměstí je důsledkem oprav po požárech v letech 1681 a 1768. Poslední významné poškození ohněm zámek zažil v roce 1809. V tomto období hostil zámek setkání císaře Františka I. s diplomaty a panovníky protinapoleonské koalice.
     V současné době sídlí v zámku Regionální muzeum a galerie, finanční úřad a základní umělecká škola. Za zmínku stojí zejména třípodlažní arkády na západním nádvoří a přízemní arkády východního  nádvoří.
     Podle představ Albrechta z Valdštejna mělo jít o katedrálu plánovaného biskupství. Základy stavby byly položeny v roce 1627 pravděpodobně podle plánů G.Pieroniho. Byla projektována na půdorysu řeckého kříže se čtyřmi oratořemi nad čtyřmi bočními křídly. Jedna z oratoří byla v roce 1768 propojena s budovou zámku zděným schodištěm. Po srmti vévody se stavba zatavila. Pro potřeby bohoslužeb byl kostel upraven v letech 1654-55. Po požárech v 17. a 18. století bylo průčelí kostela dokončeno v klasicistním stylu v letech 1865-73.
     Jde o první velkou manýristickou stavbu v Evropě severně od Apl v duchu italských renesančních staveb.

     Raně barokní koplex navržený architektem N.Sebregondim, jehož část byla realizována v letech 1632-34. Z nedokončeného projektu se do dnešních dnů zachoval objekt letohrádku, původně třípdlažní budovy s lodžií v průčelí k parku a trojkřídlý objekt čestného dvora. Jižní portál dvora ústí přímo do lipové aleje (2km dlouhá) směrem k Jičínu, která byla v roce 1632 vysázena z 1152 lip. Areál zahrady a obory - Libosad ve východním směru dnes protíná železniční trať.

     Původní areál byl lemován kromě zdí také vodním příkopem. Klášter byl stavěn v letech 1627-65 a byl financován Albrechtem z Valdštejna. Základní kámen kostela byl položen v roce 1630, ale dokončen byl až v roce 1655. Původně šlo o kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a později také sv.Brunna. Podle jeho plánů mělo jít o místo jeho posledního odpočinku. Ostatky Valdštejna byly uloženy v roce 1634 do rodinné hrobky a v roce 1782 byly přeneseny do nové hrobky v kapli sv.Anny při zámku v Mnichově Hradišti. V roce 1783 museli kartuziáni klášter opustit a celý areál byl přebudován na trestnici.

Valdštejnova zahrada

Jičín

Fotogalerie

© 2005-2007 Adlatus s.r.o.